Petrohrad

Tak pred odjezdem do Moskvy stiham napsat jeste sumar z Petrohradu.

Mesto je to velke a i vystavni. Jestli je tak pekne, jak se o nem tvrdi je na delsi debatu. Zalezi na vkusu a nalade. Silve se to mesto nelibi, me pripadne zajimave, ale byl jsem uz v lepsich. Asi velka nevyhoda Petrohradu z meho pohledu je ta, ze jde o opravdu velike mesto a tudiz je tu toho moc a na velikem prostoru.

1. den
Po prijezdu jsme byli prvne nemile prekvapeni neochotou Rusu udelat cokoli nad ramec svych pracovnich povinnosti. Nastesti jsem po delsim case v jedne restauraci mel uspech se slecnou, ktera mi pujcila mobil, abych mohl obvolat hostely, jestli maji volno.
Cestou do vybraneho hostelu nam zastavila mlada Ruska v aute, jestli nepotrebujeme nekam svest. Po pozdejsich zkusenostech to byl skoro az sokovy zazitek :). Tohle se v Rusku nejspis moc casto nestava.

Po ubytovani v hostelu oba vytuhneme a probouzime se kolem 16h. Jdeme rozvaznym krokem do mesta. Po ceste nakoupime neco malo v supermarketu a prohledneme si horsi cast mesta. Hygienicke navyky Rusu jsou pro Evropany ponekud zarazejici, ale je to jejich zdravi. Pokud jim nevadi koupani ve spinave Neve, neporadek na ulicich, v kterem v klidu sedi nebo nechaji hrat deti, tak prosim :).

Vecer nas ceska boj s komary na pokoji, ktery jsme celkem presvedcive vyhrali a mohli v klidu spat.

2. den
Pred celodenni "prochazkou" po meste jdeme na nadrazi koupit listky do Moskvy. Zjistujeme, ze budou drazsi, nez jsme cekali. Volna mista v nejlevnejsi tride zadna nejsou a tak musime jet pohodlnejsi (pro nas zbytecne) tridou, ktera je vsak 2x tak drazsi. To znamena, ze budeme muset upravit program, coz nas netesi, ale neda se nic delat.

Na programu je Nevsky prospekt. Ulice je to dlouha, starych baraku (cca 200 let) je na ni dost. Jediny problem je v tom, ze jsou vsechny az prilis monumentalni. Snaha o velikost, majestnatnost a vystavnost je podle me dosti prehnana. Opravdu zajimavou stavbou je Kazanska katedrala. Pomalu dochazime k Zimnimu palaci a Hermitage, kam se chystame zitra.

Cely den tak po ruznu popochazime a kde to jde tak poposedavame ve stinu. Pocasi je tu teple, zhruba 32 stupnu, na obloze zadny mracek a mesto je tak rozpalene a cely den v tom chodit neni sranda.

Od Zimniho palace jdeme smerem k nejake katedrale, ktera je zavrena. Pokracujeme dal k Petropavlovske pevnosti, z ktere je hezky vyhled na reku a nabrezi. Posledni dnesni atrakci je kriznik Aurora. Pote jdeme na metro, do supermarketu nakoupit a spat.

3. den
Na programu je Hermitage. Rano se vsak musime odhlasit z hostelu a tak musime vstavat nabudik. Jelikoz je tu na severu svetlo v podstate az do pulnoci, tak chodime spat zhruba ve 2h rano. S casovym posunem je to jako kdybychom chodili spat doma o pulnoci. Proto vstavat v 9:30h neni moc prijemne.

Autobusem k Zimnimu palaci a pak dovnitr, kde je obrovska fronta. Na to, co jsme udelali, respektive co iniciovala Silva nejsem hrdy a osobne se za to stydim. Jenze nevyspali, ve vedru a s tim, co bychom cely den jineho delali jsem nemel bohuzel dost energie na odpor. Silva se pridrzle vmisila na zacatek fronty, kterou jsme tak predbehli. Ja jsem tam pred poustenim dalsi vlny jen tak ledabyle prisel, protoze mi prece to misto drzela. Jeste ze si nepamatuji sny, protoze z tohohle budu mit beztak nejakou mensi nocni muru. Jako studenti muzeme dovnitr bezplatne, takze nam to aspon nezvysi vydaje.

V Hermitagi je toho moc. Nejde jen o exponaty, ale je tam spoustu turistu, spoustu tepla, spousta schodu, spousta mistnosti, proste spousta vseho :). Po 2 hodinach jsem zahlceny a to nam zbyvaji jeste dalsi 3. Silva nafotila asi 600 fotek. Prohlidku jsme prezili. Dalsi zastavka je vecny ohen a socha Lenina. Pote uz jenom na hostel a na nadrazi.

Omlouvam se jen za suche liceni, ale nemam uz silu psat poutaveji :). Je to zatim unavne a k pohodovemu cestovani to ma zatim daleko. Snad se dostaneme casem nekam do prirody, kde to bude o necem jinem.

P.S. Nebojte se kometovat clanky, aspon budu vedet, ze to nekdo cte :).