Ještě
před více než třemi týdny můj životní styl připomínal moje
nejhorší představy o náplni dne, respektive života. Každý den
jsem vstával v 7:00 hodin (pokud jsem se tedy kvůli hluku
našich spolupracovníků neprobudil dřív). Následně jsem měl
hodinu na provedení hygieny, nasnídání se, zkontrolování
fakultního mailu, najítí Douga, abych zjistil, co budu (a jestli
vůbec) dělat. Podle výsledku jsem se nasoukal do příslušného
typu oděvu určeného k práci a přemístil se na pracoviště.
Pokud práce nebyla, dělal jsem svoji opravdovou školní práci.