Staré město je pěkné, o tom není pochyb. Není sice ničím výjimečné (pokud teda není člověk fanda do - skoro jakéhokoli :) - náboženství), ale je na co koukat.
Jeho problém je v tom, že očima turisty z Evropy moc dobře nefunguje. Co se nestihne dopoledne a v brzkém odpoledni se už nestihne vůbec. Skoro všechno (kromě restaurací) zavírá okolo 3 nebo 4 hodin odpoledne. Pro turisty se tu nikdo nepřetrhne. Možná je to pro místní dobře, ale mně se to pochopitelně nelíbí :) Když se chci vyspat, tak mi na cestovní program zbývá ze dne tak reálně 4 nebo 5 hodin.
A pak je tu šábes, během kterého se skoro celá země zastaví. Kromě arabských sherutů (sdílená doprava) nejezdí od pátečního do sobotního večera žádná veřejná doprava. Židé nepracují. V něčem by se to možná dalo přirovnat k naší neděli, ale u nás v Evropě během neděle většina služeb stejně funguje. Do banky si sice člověk nezajde, ale většinu ostatních věcí vyřešit zvládne. Obzvlášť, když je turista v turistické lokalitě.
O Izraeli a jeho obyvatelích se prostě nedá říct, že by oplývali německou spořádaností a amerických vztahem k zákazníkovi. Tato jistá nefunkčnost společnosti pak kontrastuje s faktem, že po necelé hodině špatného parkování člověk dostane pokutu 100 šekelů. Sice jsem, vědom si cedule, zaplatit parkovné chtěl, ale nebylo kde. Žádné automaty nikde v dohledu, a tak jsem poněkud zmaten a rozladěn uznal, že autu z půjčovny snad nikdo pokutu nedá, protože v civilizovaném světě jsou represivní složky většinou k návštěvníkům z cizích zemí chápavé. Tady evidentně ne. A to jsem si sám pro sebe říkal, když mi v půjčovně sděloval, že pokud bych nezaplatil pokutu, tak mi strhnou kromě pokuty ještě poplatek 50 šekelů za vyřízení, že se mě to netýká, protože jsem v životě pokutu nedostal. Všechno je jednou poprvé.
Kromě neschopnosti Jeruzalém uchopit a nějak si ho vnitřně zařadit k tomu, co jsem už všechno kde viděl, vlastně není moc dál o čem psát. Na biblickou historii mne neužije, čili se tu nebudu rozplývat nad místy, kde byl Ježíš (prý) ukřižován, kde (prý) rozmlouval se ženami, kde (prý) byl odsouzen k ukřižování, kde (prý) vstal z mrtvých, kde (prý) Abrahám na Kameni málem obětoval syna, kde (prý na stejném Kameni) odletěl Mohamed na okřídleném koni do nebe, kde (prý pořád na stejném místě) stál první židovský Chrám, kde (prý pořád na stejném místě) stál druhý židovský chrám a kde stojí už pár set let mešita. Průměrný turista může být také zmaten tím, že Davidova věž není vůbec Davidova, protože ji postavil až o zhruba tisíc let později Herod, že v židovském městě na jeho nejvýznamnějším místě (Kameni) stojí mešita. Jednoduše řečeno v Jeruzalémě se toho hodně stalo (jenže nikdo neví kde přesně), hodně postavilo, ještě víc vypálilo, zbořilo a zničilo a pořád se tam toho hodně děje. Např. zeď oddělující palestinskou část od izraelské (jinými slovy západní břeh Jordánu) je "kouzelná".
Obyvatelé Jeruzaléma si evidentně z toho všeho moc velkou hlavu nedělají a aspoň na první pohled nic z toho neřeší. Není se jim asi nic moc co divit, protože v Izraeli zrovna levný život není, a tak se nejspíš snaží raději vydělávat peníze, aby měli z čeho žít.
Nechtěl bych, aby z příspěvku dýchala skepse. V Jeruzalémě bylo ve skutečnosti fajn, akorát jsem čekal od nejsvatějšího místa ne Zemi trochu víc, než město, které se nijak neliší od průměrného několik tisíc let starého blízkovýchodního města, kterých je v regionu spousta. Jsem zvědavý, jak dopadne výlet na izraelský "venkov" (rozuměj poušť :). Obrázky zde.
Žádné komentáře:
Okomentovat