Dlouho jsem žádnou velkou cestu neabsolvoval a dobrodružství mi už trochu chybělo. A ačkoli se cesta z různých organizačních důvodů úplně nehodila, letenky byly koupené a výmluvy typu práce, povinnost apod. tentokráte neobstály. Jako úvodní brána pro cestu po jižním Vietnamu, Kambodži a Thajsku jsme s tátou zvolili Bangkok.
Jde o nejlépe letecky dosažitelné město v JV Asii (let s Emirates z Vídně s mezipřistáním v Dubai) a nejspíš o nejhladší zžití se s regionem, jinou kulturou a podnebím. Let samotný byl náročný, protože skoro 5 hodin letu, 3 hodiny čekání a dalších skoro 6 hodin letu se za zábavu považovat nedalo.
Následovalo rychlé vyřízení imigrační fronty, orvání potravinové folie z krosny, výměna prvních thajských bahtů v nevýhodném kurzu na letišti a cesta do města do hostelu. První část cesty byla v pohodě, jízda vlakem se neměla kde pokazit. O něco dobrodružnější byla jízda taxi do hostelu. Ochotný řidič se navigoval podle Google maps a hostel nemohl najít. Tak s námi jezdil dokola bloku, kde hostel měl být, až to po třetím obkroužení vzdal, zeptal se, jestli máme číslo na hostel a s recepcí se naštěstí domluvil, kde je náš cíl. Nutno dodat, že hostel byl opravdu v zastrčené slepé uličce, kam se s autem trefuje složitě.
To má však svoje výhody, protože je tu aspoň klid, protože na ulici je minimální doprava. V poloprázdném hostelu si užíváme každodenní zájem recepčních, protože jsme skoro jediní, s kým si mohou pokecat.
Program první dne po příjezdu spočíval v deštivé procházce kolem řeky, prvním Pad Thai ze stánku na ulici a marné snaze dospat noc bez spánku a vyrovnat se s jetlagem. Proto byl druhý den, kdy jsme si šli prohlédnout královský palác a národní museum, docela drsný, protože ještě ke všemu se v Bangkoku ukázalo slunko, což vytvořilo pro našince ze střední Evrooy saunové prostředí.
Ale davy lidí, vedro, hluk, i kilometry jsme zvládli. Vietnamské ministerstvo nám zase zvládlo vyřídit víza a tak zítra letíme do Ho Chi Min, abychom mohli začít cestovat přes jižní Vietnam a Kambodžu zpět do Thajska.
P.S. Fotky zatim nejsou, protože jsem si zapomněl věcičku na čtení SD karty tabletem :-(
Žádné komentáře:
Okomentovat