pondělí 14. května 2012

Vítejte v environmentálním pekle


O Severní Americe se z environmentálního hlediska říká všelicos, obvykle jde o negativní věci, ale dokud se člověk nepřesvědčí o všem na vlastní kůži, tak si není schopný situaci plně představit.
Slovo, které Severní Ameriku poměrně dobře vystihuje, je velký. Touto vlastností tu oplývá snad všechno. Tak například nejmenší balení mouky je 2,5 kg, typickým autem je tu pickup truck nebo minivan. Auta, která mají 3,5 l až 6 l motory, benzín (úsporné dieselové motory tu neznají) do nich teče po desetilitrech. Typická rodina má truck, minivan a ještě jedno menší (obvykle sedan – auto, které vlastní typická evropská domácnost) auto.
Takto by se dalo pokračovat. Výsledkem toho je fakt, že se tu spotřebovává několikanásobně tolik zdrojů, než je potřeba. Ať už jde o materiál na výrobu auta, které je dvakrát tak větší, než by stačilo k tomu, aby splnilo svoji užitnou funkci, anebo o fakt, že když potřebujete jenom pár set gramů mouky, musíte jí koupit 2,5 kg a doufat, že ji na něco někdy užijete a nebudete ji vyhazovat.
Kanada se sice snaží tvářit jistým způsobem environmentálně, ale působí to silně rozpačitě. Učebnice pro začínající řídiče říká, že ježdění autem je neekologické a je vhodné se omezit. Nevím, jestli tu místní lidé neumí číst, anebo je okolní prostředí nezajímá, ale oni se chovají úplně opačně. Další úsměvnou záležitostí je recyklace. Např. V řetězci rychlého občerstvení Tim Horton’s sice dostanete veškeré jídlo  v papíčových sáčcích, kde je napsáno recyclable, ale všechno stejně vyhazujete (kromě plechovek a plastových lahví) do směsného odpadu.
Z toho důvodu tu celkem trpím. Vše je umocněné i tím, že jsme auto pořídit museli také. Bez něj se v mítech, kde jsme, člověk (možná to ve Vancouveru a ostatních velikých městech jde) absolutně neobejde. V centrech měst nikdo nebydlí, a do centra je to z obytných čtvrtí často několik kilometrů. Veřejnou (městskou i meziměstskou) dopravou se tu moc cestovat nedá. Ačkoli autobusové spoje existují, odvezou Vás jen z města do města. Pokud chcete vidět i něco jiného (přírodu), máte smůlu. MHD ve městech sice je, ale v malých městech moc prakticky využitelná není.
Je asi poznat, že moje první dojmy z Kanady moc pozitivní nejsou. Momentálně přebývám (otročím na chřestové farmě) na kanadském venkově, což situaci o moc nevylepšuje. O tom ale příště. Na závěr pár fotek a odkazů z místa, kde jsem se zotavoval z dvoudenního cestování sem a naše auto.











3 komentáře:

Anonymní řekl(a)...

Milý zlatý, já Ti sakra rozumím! Švýcarsko: krávy, hory, bio-chleba. Třídíme odpad a jsme strašně ekologičtí; ale to, že nejlepší cestou k ekologii je omezit spotřebu, a to i toho, co se pak třídí (to je zvláštní, že by ta recyklace nebyla uplně bez ekologické stopy???)
Mně to tu trápí v práci už čtyři a půl měsíce každý den, přeji Ti, aby Tvůj výsledek byl lepší (menší).

Anonymní řekl(a)...

... to je nenapadne (jsem nějak zapomněla v rozčilení dopsat :) ).
Zmatená Zdena, co to sem vkládala asi na pětkrát, kruciš!

Unknown řekl(a)...

Na "naší" farmě jsou spolupracovnící, kteří se evidentně pod tlakem konzumní společnosti rozhodli, že s plýtváním něco začnou dělat, a založili si svoji vlastní recyklační iniciativu.

"Odborně" se tomu říká dumpster diving (doslovný překlad do češtiny je potápění v kontejnerech) a recyklují tak vyhozené jídlo ze supermarketů. Sice nevím, za jak dlouho díky tomu budou potřebovat recyklaci oni sami, ale aspoň jsou k životnímu prostředí ekologičtí. Tito ale žijí na okraji společnosti :). Myslím ale, že Švýcarsko je oproti Kanadě zlaté. I když je jejich spotřeba na hlavu celkem velká. Jen se děsím toho, až se odebere do USA. Tam se asi nechám demonstrativně na protest zkompostovat nebo něco na ten způsob :)