Letní škola v Jyvaskyle je tu už po 21. Jak správně řekl starosta na uvítací recepci, město leží "in the middle of nowhere" (uprostřed ničeho). A taky dodal, že když je v zahraničí, často znají cizinci Jyvaskylu především díky letní škole. To znamená, že letní škola tu má poměrně velký význam a důležitou pozici.
Ostatně celý vzdělávací systém je velmi významnou součástí celého města a okolí. Jyvaskyla má spolu s pohlcenými vesnicemi cca 130.000 obyvatel, z čehož 20.000 jsou studenti (vysokých a středních škol). 15% studentů je docela dost. A ve městě je to poznat.
První týden jsem měl podobný režim jako ve Slovinsku. Školu od 12 do 15. To znamená, že ráno se probudím, nasnídám a buď se jdu lehce proběhnout, nebo řeším nějaké povinnosti a pak mne čeká cca 45 min cesty (3,5 km) pěšky z kolejí do kampusu. MHD stojí 3 euro a za půjčení kola se mi taky nechtělo platit. Čili to beru jako trénink na B7. Školou všeho všudy zabiju první týden asi 5 hodin.
Druhý týden je to poněkud horší. Výuka je od 9 hodin do 16 nebo 17. Mezi tím jsou sice přestávky, ale už dneska po prvním bloku mám problémy se soustředěním. Ono taky vnímat neustále někoho jak mluví a ještě si nacpat všechno co říká do hlavy není sranda.
Skoro každé odpoledne a podvečer je tu připravený společenský program. Pokud se na něco přihlásím, tak mezi tím a školou se stihnu tak maximálně najíst a posléze už mne čeká jen večeře a spánek. Takže času jsem tady moc neměl. Jen o víkendu, kdy se mi moc nikam nechtělo. Jít na trek s některými velmi městsky působícími studenty nemělo cenu a na 18km výlet na kole už vůbec ne. Tenhle týden asi nic kromě letní školy taky nestihnu. Možná se rovnou do kampusu přestěhuju a budu spát někde na chodbě :).
Pár obrázkových útržků z Jyvaskyly. Víc o městě (snad) napíšu později.
Asi jediná trochu starší a hezčí budova ve městě.
Most přes jezero, který spojuje dvě části kampusu, které jsou na protějších březích jezera.
Pohled na část Jyvaskyly z letadla.
Univerzitní budova, respektive kampus, který je lokalizován na třech místech je tu opravdu na úrovni. V učebnách nechybí moderní technika, například i světla nefungují na principu svítí/nesvítí, ale lze nastavit úroveň jasu. Na první pohled to může být třeba drobnost, ale dá se takhle například velmi dobře regulovat viditelnost toho, co leze z projektoru a tudíž se nemusí buď sedět po tmě a vidět to, co je na plátně, nebo mít světlo a nevidět co je na plátně.
Učitelé kurzů, které mám zapsané jsou tak půl napůl z Finska z místní univerzity a ze zahraničí. První kurz učila sice místní profesorka, ale původně je z Indie nebo Indonésie a jejímu přízvuku rozumím tak z poloviny. Čili po pár dnech jsem víceméně rezignoval na to, že budu rozumět tomu, co se nám snaží sdělit. Druhý kurz mají na starosti Němci, z nichž jeden je naturalizovaný v Jyvaskyle. Jejich angličtina je naštěstí na jiné úrovni, takže těm budu rozumět dobře.
Žádné komentáře:
Okomentovat